|
|
Inflation: Predictive Power of Google Trends Data
Suchánek, Jan ; Stráský, Josef (vedoucí práce) ; Holub, Tomáš (oponent)
Tato práce zkoumá využití Google Trends dat za účelem zvýšení prediktivní síly ARIMA modelů pro predikování inflace v České republice. Výzkum byl struk- turován, aby zodpověděl dvě hypotézy: zda jsou inflační očekávání reflektovaná skrze vyhledávací dotazy z Google Trends racionální a jestli tato data mohou zvýšit prediktivní účinnost modelů. Naše výsledky indikují, že vyhledávací dotazy z Google Trends, implemen- tované jako externí regresory v ARIMA modelech mohou signifikantně zvýšit prediktivní sílu, zejména v dobách charakterizovaných vysokou inflací a eko- nomickou nejistotou. Poskytujeme tím další důkaz pro tvrzení, že Google Trends data efektivně dokážou zachytit změny ve spotřebitelských očekávaních a náladě. Nicméně, naše práce přiznává limity, včetně specifičnosti zkoumaných časových období a zaměření výhradně na Českou republiku. Tyto faktory snižují zobec- nitelnost našich výsledků. Tato práce přispívá novými poznatky do vyvíjející se oblasti ekonomického predikování demonstrováním užitečnosti implementace nekonvenčních zdrojů dat do tradičních ekonometrických modelů. Otevírá tím dveře pro navazující výzkum objevující širší aplikovatelnost takovýchto dat...
|
|
|
Empirická verifikace krátkodobé agregátní nabídky podle Lucasova modelu a nové keynesovské ekonomie
Marošová, Ivana ; Potužák, Pavel (vedoucí práce) ; Janíčko, Martin (oponent)
Cílem diplomové práce je empiricky ověřit prostřednictvím dynamického modelu panelových dat za období 1970 - 2014, zda v teorii rostoucí krátkodobé agregátní nabídky převažuje hypotéza nových klasiků či nových keynesovců. Zkoumaný data set obsahuje časové údaje pro 38 zemí. Protože výsledky naznačují, že vztah mezi reálným domácím produktem a inflací je negativně ovlivněn úrovní míry inflace, a nikoli její variabilitou, docházím k závěru, že zde existuje podpora teorie nových keynesovců oproti Lucasovu modelu. V práci se zaměřuji na testování specifických předpokladů panelových dat, a zkoumám proto stacionaritu proměnných, vliv individuálních a náhodných efektů, platnost homogenity směrnicových koeficientů, ale především se zabývám předpokladem závislosti náhodných složek mezi průřezovými jednotkami. Na základě této analýzy pak volím pokročilé techniky odhadů dynamických modelů panelových dat. Prezentuji výsledky těchto metod pro odhady lineární i nelineární specifikace modelu. Vyplývá z nich, že volba vhodné techniky, která odpovídá testovaným předpokladům, má významný vliv na závěry analýzy. Pro ověření robustnosti výsledků zahrnuji změny reálných cen ropy, která je zde proxy proměnnou pro nákladové šoky do ekonomiky.
|
|
|
Aplikácia indikátora ekonomického sentimentu v prostredí malej otvorenej ekonomiky
Ružbaská, Monika
Aplikace indikátoru ekonomického sentimentu v prostředí malé otevřené ekonomiky. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2015. Bakalářská práce je orientována na možnost využití indikátoru ekonomického sentimentu jako jednoho ze zdrojů manažerského rozhodování a plánování. Analýza je prováděna v prostředí malé otevřené ekonomiky, kterou reprezentuje Slovenská republika. Konečné doporučení o aplikaci indikátoru ekonomického sentimentu v rozhodovacím procesu je dosaženo prostřednictvím analýzy časových řad zaměřené na identifikaci společného vývoje ukazatelů ekonomické aktivity a subjektivního vnímání ekonomických subjektů.
|
|
|
Jaký vliv mají změny peněžní zásoby na reálnou ekonomiku České republiky?
Trnková, Adéla ; Potužák, Pavel (vedoucí práce) ; Kadeřábková, Božena (oponent)
Práce podrobně zkoumá vztah mezi peněžní zásobou definovanou peněžními agregáty M1 i M2 a reálným HDP České republiky v období 1996 - 2015. Za použití čtvrtletních časových řad není nalezen dlouhodobý vztah mezi reálným HDP a peněžními agregáty. Závěry jsou v souladu s ekonomickou teorií, podle které peníze v dlouhém období neovlivňují výši reálného produktu. Je analyzován i krátkodobý vztah mezi veličinami. Výsledky naznačují, že tempo růstu peněžního agregátu M1 statisticky významně ovlivňuje tempo růstu reálného HDP ve stejném směru, což je v souladu s monetárními teoriemi hospodářského cyklu. Pro peněžní agregát M2 naproti tomu není nalezen statisticky významný vztah, což mluví spíše ve prospěch teorie reálného hospodářského cyklu. V práci je dále testována teze o neúčinnosti očekávané monetární politiky, kterou zastávají noví klasikové. Problematika je zkoumána pro celé sledované období i pro kratší období 2000 - 2015 vyznačující se jednotnou monetární politikou. Výsledky pro peněžní agregát M1 naznačují, že očekávané změny v tempu růstu M1 hrají významnou roli ve vztahu k tempu růstu produktu, což je v souladu s teorií nové keynesovské ekonomie. Při úvaze kratšího období se zdá být vhodným vysvětlením spíše Lucasův model. Výsledky pro agregát M2 poskytují smíšené závěry, které mohou částečně podporovat teorii reálného hospodářského cyklu. V závěru práce je krátce věnována pozornost tzv. quasi penězům, složce peněžního agregátu M2, jako možnému zdroji nejednoznačných výsledků.
|
|
|
Příspěvek k rakouské teorii hospodářského cyklu: Nejistota a cenová očekávání
Frömmel, Tomáš ; Ševčík, Miroslav (vedoucí práce) ; Potužák, Pavel (oponent)
Častá kritika rakouské teorie hospodářského cyklu tvrdí, že rakouský cyklus by nemohl být iniciován při platnosti hypotézy racionálních očekávání. Tato práce proto zkoumá roli cenových očekávání podnikatelů v rakouské teorii cyklu. Závěrem je, že tato teorie může být kompatibilní s racionálními očekáváními pouze za určitých předpokladů. Hypotéza racionálních očekávání je nicméně zhodnocena spíše kriticky jako silný a nepříliš realistický předpoklad. V kontextu cenových očekávání jsou diskutovány různé režimy měnové politiky.
|
|
|
Testování hypotézy racionálního očekávání u českých spotřebitelů v období 2005-2014
Kolařík, Luboš ; Štípek, Vladimír (vedoucí práce) ; Doležal, Ondřej (oponent)
Práce se zabývá testováním Hypotézy racionálních očekávání R. Lucase u českých spotřebitelů. Hypotéza je teoreticky popsána jak v historickém, tak aplikačním kontextu. Je popsán teoretický vliv hypotézy do krajních směrů daného tématu, důraz je přitom kladen na širší pojetí než jen na racionalitu inflačního očekávání. Samotné praktické testování je provedeno metodou regrese a korelace na datech z dotazníkového šetření ČSÚ sloužících pro tvorbu předstihového konjunkturálního indikátoru. Platnost hypotézy je zkoumána pro pět oborů: racionální očekávání hospodářského růstu, cenového vývoje, finanční situace, nezaměstnanosti a vlastních budoucích úspor. Ordinální proměnné z dotazníku jsou převedeny na číselné kódy a je vyjádřen lineární vztah s ekvivalentní veličinou. Hypotéza byla alespoň částečně potvrzena u všech zkoumaných oborů mimo nezaměstnanost. V časovém vývoji změna v očekávání minimálně středně silně koreluje se skutečností. Existence racionality v očekávání byla úspěšně potvrzena, krajní verze hypotézy byla naopak zamítnuta. Z analýzy vyplynul závěr převládajícího pesimismu ve společnosti, který svou převahu v úzkém vztahu mění podle skutečného vývoje testovaných oborů. Tento způsob testování Hypotézy racionálních očekávání u českých spotřebitelů je první svého druhu, v čemž spočívá největší část přidané hodnoty práce.
|
|
|
Politický cyklus v zemích EU
Kubátová, Zuzana ; Musil, Martin (vedoucí práce) ; Luštický, Martin (oponent)
Cílem práce je analyzovat možnost existence politického cyklu ve vybraných zemích EU. Práce nastíní různé teorie politického cyklu a na základě analýzy dat politicko-ekonomického vývoje ve vybraných zemích se pokusí ukázat na možnou existenci politického cyklu. Práce zkoumá dvě hlavní teorie politického cyklu a to politický cyklus oportunistický, kdy je hlavním motivem politiků především jejich znovuzvolení a politický cyklus ideologický, kde se politici chovají podle ideologického zaměření svých stran. V případě existence ideologického či oportunistického politického cyklu se ekonomické veličiny chovají určitým způsobem v závislosti na datu voleb, což bude předmětem analýzy při usuzování na existenci jednotlivých politických cyklů.
|
|
|
Měnové příčiny hospodářského cyklu
Tůma, Aleš ; Koderová, Jitka (vedoucí práce) ; Havel, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá monetární teorií hospodářského cyklu v podání tzv. rakouské ekonomické školy. Analyzuje rozdílné ekonomické účinky financování investic úsporami a financování úvěrovou expanzí. Ukazuje, že ve druhém případě nastává neudržitelná situace, kdy se ekonomické subjekty snaží zároveň více spotřebovávat i více investovat, což není fyzicky možné. Výsledkem je recese a likvidace chybných investic provedených během boomu. Práce dále poskytuje odpověď na kritiku monetární teorie z pozic hypotézy racionálních očekávání. V další části práce je předložena kritika tradičně používaných ukazatelů národního účetnictví, konkrétně HDP. Tento ukazatel adekvátně nezobrazuje popisované cyklické změny ve výrobní struktuře ekonomiky, tj. umělý investiční boom a následnou korekci. Jako východisko je navržen ukazatel hrubého národního příjmu (GDR), který k HDP zpětně připočítává výdaje na meziprodukty. V poslední části práce je pak proveden výpočet GDR pro Českou republiku.
|
host ::
RSS.